Možná i váš telefon je vykoupen krví

3

blooodinthemobile_header

Dnešní článek nebude úplně standardní zde vycházející novinkou či recenzí. Bude spíše zajímavostí na zamyšlení a rozšíření si svého obzoru v oblasti telekomunikací. Článek nemá za úkol soudit, ale pouze poskytnout snad nezaujatý pohled do „zákulisí.“

Afrika je sám o sobě zajímavý kontinent. Je třetím největším kontinentem na Zemi, s rozlohou přes 30 500 000 kilometrů čtverečních. Zaujímá něco málo přes 20 % z celkové rozlohy souše. Podle vědců se právě na tomto kontinentu „zrodil“ člověk. A přesto je to pro většinu Evropanů „zapomenutý kraj.“ V budoucnu tento kontinent zřejmě nabídne velké investiční příležitosti – hlavně co se týče obrovského nerostného bohatství.

Uběhlo už deset let, kdy skončila Druhá válka v Kongu. Ovšem klid zbraní v těchto zemích určitě není a zřejmě dlouho nebude. Finance, hlavně na stranu rebelů plynou z prodeje minerálu, velká část z nich se používá v elektronice (Kasiterit, Coltan atd.). Právě v mobilech by měla končit podstatná část těchto minerálů – je jedno, zda mluvíme o modelech Samsungu, Nokie, HTC nebo třeba Applu. Možná i vy jste tak podpořili tamní nepokoje.

osn

Největší naleziště minerálů je v provincii Kivu, zejména pak v oblasti Bisiye, kde těží minerály asi 20 tisíc lidí – zřejmě není nutné mluvit o podmínkách, které tam panují. Tamními těžaři však není vláda, nýbrž ozbrojené skupiny rebelů. Z provincie Kivu putují minerály do Ugandy a sousedních zemí, odkud se prodávají do Evropy. Za získané peníze se potom nakupují zbraně. Nutno říct, že z velké části se tak děje i na straně armády. Mnohdy se dokonce armáda sama osamostatní, obsadí důl a nechá si veškeré zisky. Za jeden 50 kg pytel se platí 1 300 amerických dolarů, tedy v přepočtu asi 25 000 korun. Za den se takových pytlů v největším dole vyveze zhruba 600. To dělá 780 000 dolarů (15,5 milionu korun.) Kvůli takovému zisku se snaží důl často ovládnout jiná skupina rebelů. Podobných dolů jsou v Kongu desítky, pokud počítáme i menší, pak stovky.

Například Nokia tvrdí, že se celou situací zabývá od roku 2001. Oslovila své dodavatele a údajně pátrala po původu minerálů, ze kterých jsou vyrobeny součástky pro vlastní telefony. Nicméně původ prý není možné vystopovat a to ani testováním. To však není až taková pravda – vystopovat jej lze, jen je tento proces finančně náročný.

Existuje několik organizací, které se snaží toto propojení „rozbít,“ nicméně se zdá, že ani samotní výrobci na tom nemají zájem. Jednou z takových organizací je i Global Witness. Ta považuje za řešení, když výrobci telefonů zveřejní své dodavatele. To však kvůli konkurenceschopnosti není příliš reálné.

global-witness

 

Je zřejmé, že společnosti nemají zájem na tom, aby se situace řešila. I když v rámci zachování dobrého jména tvrdí, že na problému usilovně pracují. Zatím se tedy většina lidí na světě podílí na krveprolití. Bohužel jsem jeden z nich a stejně tak i vy a další miliony, ba možná miliardy lidí.

Situace je však o to horší, že práce v dolech je pro tamní nejnižší vrstvu mnohdy jediná možná obživa. To i přesto, že za den usilovné práce dostanou odměnu pod 6 dolarů. Přesto denně riskují smrt v dolech, buď zavalením, zastřelením nebo podlehnou nemoci. Jedná se tedy o začarovaný kruh.

Pokud vás toto téma zaujalo, můžete shlédnout dokument Blood in the Mobile.

zdroj: bloodinthemobile.org

  • Miroslav Knedla

    Všem doporučuji se na dokument podívat. Je děsivě úžasný …. Jinak děkuji redakci za uveřejnění takového článku. Jen tak dále …..

  • Jan Herda

    Jak je najednou to věčné handrkování mezi Androiďáky, iPhonisty a Windowsáky malicherné a nízké. Ani si neuvědomujeme co máme a hlavně jak se máme.

  • Vilda