Možná i váš telefon je vykoupen krví

Dnešní článek nebude úplně standardní zde vycházející novinkou či recenzí. Bude spíše zajímavostí na zamyšlení a rozšíření si svého obzoru v oblasti telekomunikací. Článek nemá za úkol soudit, ale pouze poskytnout snad nezaujatý pohled do „zákulisí.“

Afrika je sám o sobě zajímavý kontinent. Je třetím největším kontinentem na Zemi, s rozlohou přes 30 500 000 kilometrů čtverečních. Zaujímá něco málo přes 20 % z celkové rozlohy souše. Podle vědců se právě na tomto kontinentu „zrodil“ člověk. A přesto je to pro většinu Evropanů „zapomenutý kraj.“ V budoucnu tento kontinent zřejmě nabídne velké investiční příležitosti – hlavně co se týče obrovského nerostného bohatství.

Uběhlo už deset let, kdy skončila Druhá válka v Kongu. Ovšem klid zbraní v těchto zemích určitě není a zřejmě dlouho nebude. Finance, hlavně na stranu rebelů plynou z prodeje minerálu, velká část z nich se používá v elektronice (Kasiterit, Coltan atd.). Právě v mobilech by měla končit podstatná část těchto minerálů – je jedno, zda mluvíme o modelech Samsungu, Nokie, HTC nebo třeba Applu. Možná i vy jste tak podpořili tamní nepokoje.

Největší naleziště minerálů je v provincii Kivu, zejména pak v oblasti Bisiye, kde těží minerály asi 20 tisíc lidí – zřejmě není nutné mluvit o podmínkách, které tam panují. Tamními těžaři však není vláda, nýbrž ozbrojené skupiny rebelů. Z provincie Kivu putují minerály do Ugandy a sousedních zemí, odkud se prodávají do Evropy. Za získané peníze se potom nakupují zbraně. Nutno říct, že z velké části se tak děje i na straně armády. Mnohdy se dokonce armáda sama osamostatní, obsadí důl a nechá si veškeré zisky. Za jeden 50 kg pytel se platí 1 300 amerických dolarů, tedy v přepočtu asi 25 000 korun. Za den se takových pytlů v největším dole vyveze zhruba 600. To dělá 780 000 dolarů (15,5 milionu korun.) Kvůli takovému zisku se snaží důl často ovládnout jiná skupina rebelů. Podobných dolů jsou v Kongu desítky, pokud počítáme i menší, pak stovky.

Například Nokia tvrdí, že se celou situací zabývá od roku 2001. Oslovila své dodavatele a údajně pátrala po původu minerálů, ze kterých jsou vyrobeny součástky pro vlastní telefony. Nicméně původ prý není možné vystopovat a to ani testováním. To však není až taková pravda – vystopovat jej lze, jen je tento proces finančně náročný.

Existuje několik organizací, které se snaží toto propojení „rozbít,“ nicméně se zdá, že ani samotní výrobci na tom nemají zájem. Jednou z takových organizací je i Global Witness. Ta považuje za řešení, když výrobci telefonů zveřejní své dodavatele. To však kvůli konkurenceschopnosti není příliš reálné.

Je zřejmé, že společnosti nemají zájem na tom, aby se situace řešila. I když v rámci zachování dobrého jména tvrdí, že na problému usilovně pracují. Zatím se tedy většina lidí na světě podílí na krveprolití. Bohužel jsem jeden z nich a stejně tak i vy a další miliony, ba možná miliardy lidí.

Situace je však o to horší, že práce v dolech je pro tamní nejnižší vrstvu mnohdy jediná možná obživa. To i přesto, že za den usilovné práce dostanou odměnu pod 6 dolarů. Přesto denně riskují smrt v dolech, buď zavalením, zastřelením nebo podlehnou nemoci. Jedná se tedy o začarovaný kruh.

Pokud vás toto téma zaujalo, můžete shlédnout dokument Blood in the Mobile.

httpv://www.youtube.com/watch?v=wQhlLuBwOtE

zdroj: bloodinthemobile.org