Gunman Clive – recenze

2

Dnes se podíváme na velmi povedenou hru, která už na první pohled vybočuje z řady. A to nejen vzhledem, ale i hratelností a zasazením do období 19. Století, což je příjemná změna od všech těch futuristických bitev s roboty a mimozemšťany. Skupina banditů na Divokém západě unesla dceru starosty vašeho města a samozřejmě jen vy, pistolník Clive, ji můžete zachránit.

Jedná se o klasickou 2D plošinovku, i když se nás prodejce na Google Play snaží přesvědčit o „Full 3D“ grafice (z části má pravdu, objekty jsou skutečně 3D, při pohybu si je lze prohlédnout z mírně natočených úhlů, ale i tak jde pouze o plošinovku). Už při pohledu na první obrázky si můžete všimnout velmi neobvyklého vzhledu. Celá hra je, jako kdyby byla kreslená tužkou na zežloutlém papíru, tím na vás dýchne duch dávné minulosti a rychle se ztotožníte s historickým příběhem. Na začátku máte obyčejnou pistoli a stojí proti vám běžní bandité s podobnými zbraněmi. Žádné kulomety, sniperské pušky, nebo naváděné rakety. Jste tam jen vy a vaši nepřátelé a je jen na vás a vaší šikovnosti, jestli se přes ně dostanete. Škoda jen, že se vývojáři nedrží této myšlenky až do konce hry.

 Gunman Clive (1)

V dalších levelech se postupně tato skvělá koncepce trochu kazí. Zbraní najdete více druhů, mezi nimi dokonce i cosi jako laserovku. Začnou se objevovat věci jako silné větráky, které foukají proti vám a znepříjemňují vám tak pohyb, nebo elektrické výboje, přes které se musíte dostat ve chvíli, kdy se na krátkou chvíli vypnou, až po absurdity typu létající talíř, který za polovinou hry odnese téměř zachráněnou dceru starosty na Měsíc a vy se za ní vydáváte posazeni na jakési raketě a ve vesmíru se vyhýbáte meteoritům. Trochu to pamětníkům může připomenout český film Baron Prášil, kde hlavní hrdina letí na dělové kouli a celkem pohodlně na ni sedí, jako by se vlastně ani nic nedělo. Tohle všechno se k celkovému duchu hry a k období 19. Století moc nehodí, na druhou stranu je to přeci jen hra a v ní jde spíše o dobrou zábavu, což se ve výsledku podařilo na výbornou. Naštěstí jsou tyto nadčasové věci kresleny v retro stylu a tak tím vzhled nijak nehyzdí.

Váš hrdina má v boji vždy určitou sílu života, která se při poranění trochu zmenší, takže sem tam jedna kulka do hlavy, nebo břicha, nevadí. Pokud zabijete protivníka, občas z něj vypadne něco jako kus dortu, který vám život o kousek doplní, takže máte větší šanci úroveň dokončit. Skvělé je, že nemusíte zabíjet úplně všechny, ale jen ty, kteří vám vadí. Zkrátka se stačí dostat přes ně až na konec. Každé kolo je středně dlouhé a nemáte v něm možnost jakéhokoliv uložení. To spíše vítáme, donutí vás to hrát pečlivě, jako za starých časů, kdy žádné ukládání nebylo a výsledku si více vážíte. Některé úrovně jsou ale pekelně těžké a když po třicáté zemřete těsně před cílem, dokáže to rozčílit i jinak flegmatické povahy.

Gunman Clive (2) Gunman Clive (3)

Výhoda je v tom, že v daném levelu je vždy vše naprosto stejné, můžete se tak naučit postup, jak úrovní projít, kdy přesně vystřelit, kam kdy skočit a kdo se kdy kde objeví. Bez této pravidelnosti by byla hra možná až přespříliš obtížná. Samozřejmě pokud kolo dohrajete do konce, zůstává vám navždy odemčené. Další neobvyklou zvláštností je absence jakýchkoliv bodů ve hře. Cíl je jen jeden, zachránit starostovu dceru. Žádné žebříčky skóre tedy nečekejte, stejně tak na čas se také nehraje. A do třetice dokonce není omezen ani celkový počet životů, takže můžete hrát a umírat pořád dokola a dokola. Pravděpodobně tím chtěl autor docílit soustředění veškeré pozornosti na hraní jako takové, bez strachu o životy, nebo stresu kvůli času a funguje to naprosto úžasně. V několika levelech se totiž proti vám postaví protivník ze světa fantazie, jako například desetimetrový bandita, nebo kamenný obr, který se vás pokouší rozdrtit vlastními pěstmi. Tyto souboje jsou velmi obtížné a budete je opakovat mockrát. Na každého platí něco jiného a vy na to musíte přijít, jinak se dál nedostanete.

Pokud započítáme i tyto boje (a to bychom opravdu měli, protože je to to nejobtížnější), čeká na vás celkem 20 samostatných úrovní. V každé jde o něco trochu jiného a postupně nabírají na obtížnosti i složitosti. A kdyby byl někdo opravdu velmi dobrý, zvládnul by celou hru dohrát zhruba za 3 hodiny. Většině z nás to ale bude trvat více jak 6 hodin, nebo spíše i déle. I když to vypadá na krátkou zábavu, nic vám nebrání zahrát si znovu hned od začátku a s chutí, jako se to stalo nám. Ovládání je samostatnou kapitolou. Kéž by se každá hra ovládala tak skvěle, jako právě Gunman Clive. Rychlost, přesnost, ale zároveň i hladkost přenášení vašich povelů hrdinovi je opravdu příkladná. Pokud budete hrát přes displej, máte vlevo klasický kříž pro pohyb a vpravo tlačítko pro skok a výstřel. Pohybový kříž se ale dokáže posunovat podle vašich tahů a poté se automaticky vrátit zpět na původní místo. To je velmi praktické a hraní to určitě zpříjemní.

Gunman Clive (4) Gunman Clive (5)

Majitelé Xperie Play budou ale nadšeni. Těžko se hledá plošinovka s tak skvělým ovládáním. Jediná výtka směřuje na nastavení tlačítek. Sice si můžete ke každému tlačítku nastavit funkci, ale hra si to po vypnutí nepamatuje, takže to musíte pokaždé znovu nastavovat. Těžko říct, jestli jde o chybu, nebo záměr, nicméně moc pohodlné to není. Naštěstí je ale defaultní rozmístění poměrně rozumné, takže možná ani nebudete mít potřebu něco měnit. Zvuková stránka je asi to nejhorší. Nejen, že jsou zvuky – jak to jen říct – umělé, ale zároveň i hudební doprovod se moc nepovedl. Sice je to subjektivní hodnocení, ale i tak s ním asi budete po vyzkoušení souhlasit.

Jaký je tedy náš verdikt? Jedná se o velmi vydařenou hru, která je jednak originální vzhledem, zároveň ale většinu konkurence převyšuje skvělým ovládáním a téměř bezchybným zpracováním. Mínusy jsou jen v drobnostech a rozhodně nemůžou ovlivnit naše hodnocení, které je jednoznačné. Jde o hodiny poctivé zábavy s příjemnou atmosférou. Hra se jako celek povedla a s klidným svědomím ji můžeme jen doporučit.


logo-app
App Name
Bertil Hörberg
Free   
qrcode-app

  • Majkcajk

    Líbí se mi 🙂 Moc..hra nabízí bind hw kláves na mé milestone 2..takže pařím.. jen mám zatím problém ovládat skok,střílení a skrčení v různých situacích…takže prvních 200 metrů už mám značně ohrané :/

  • Petr Andrlík

    Hra je přesně o tom, že si vypipláš každý level k dokonalosti a až pak ho dojedeš až do konce. A další je vždycky o něco těžší, takže je to docela na dlouho…Však uvidíš sám 🙂