Jedním z ultimátích argumentů proti programování pro Android byla vždy hardwarová fragmentace reprezentovaná nejen různými procesory a velikostmi pamětí, ale hlavně také všemožnými rozlišeními, poměry stran a hustoty obrazových bodů. Pro zaručení správného zobrazování bylo totiž z pozice programátora nutné vyvíjenou aplikaci vyzkoušet na všech možných zařízeních, ideálně reálných, případně pak těch simulovaných emulátorem. Oba přístupy měly ovšem problém, první byl logisticky a peněžitě náročný a ten druhý zas nebyl moc pohodlný (kdo kdy vyvíjel jen s emulátorem, ví, o čem mluvím).
Naštěstí je tu ale šikovná komunita, která si, nutno podotknout jako skoro vždy, poradila a přišla na způsob, jak naprostou většinu zařízení, i těch emulovaných, nahradit jedním – Nexusem 10. Pomocí jednoduchého adb příkazu lze totiž připojenému zařízení říct, aby nastavilo libovolné rozlišení a hustotu pixelů.
"adb shell am display-size"
"adb shell am display-density"
Se zařízením, které má rozlišení jako Nexus 10, tedy v podstatě to nejvyšší, co lze s Andoidem nyní sehnat, tak můžete simulovat v displej jakéhokoliv telefonu nebo tabletu s Androidem. Samozřejmě nejde o samospasné řešení. Stále bude třeba aplikace otestovat na spoustě dalších zařízení kvůli různým procesorům, nadstavbám výrobců a tak podobně. Alespoň základní test, jestli se při určitém rozlišení grafické rozhraní aplikace nerozpadne, ale tento postup výrazně zjednoduší.
Zdroj: google+ via smartmanie
zatim muzeme v CR emulovat tak leda samotny Nexus 10 🙂