HTC Desire C – Váš první smartphone

Po nedávné uživatelské recenzi mobilního telefonu Sony Xperia S jseme si pro Vás přichystali další,  možná trošku překvapivé pokračování.  Půjdeme na to z opačné strany a podíváme se na zoubek nižší střední třídě, která však nenáročným uživatelům bohatě postačí. Za pár peněz totiž dostanete vše potřebné, i když vše v tak trochu osekané formě.

Počátek

Pokud se rozhodnete přejít z ,,hloupého“ mobilního telefonu na přístroj vybavený operačním systémem a nechcete hned ze začátku sahat po špičkově vybavených telefonech, nebo prostě jen proto že máte hluboko do kapsy, je střední třída tou nejlepší volbou. Nabídne téměř všechny vymoženosti svých výkonnějších bratříčků, přesto Vás jejich cena nezrujnuje. Navíc zde panuje velká konkurence, proto lze sehnat dobře vybavený telefon s dospělým operačním systémem za pár tisíc. V této kategorii tedy vybíráme spíše rozumem. Přidaná hodnota v podobě líbivého designu, jako je tomu v případě HTC je pověstnou třešničkou na dortu.

Celkový pocit z nového telefonu: 9/10 – perfektně

První rozbalení

První, co Vás jistě zaujme je líbivá krabička v designu všech nových modelů One od HTC. Jde o kartonovou krabičku/vaničku, která na pohled působí pěkným dojmem, i takové drobnosti při nákupu potěší. Uvnitř na nás ale žádné překvapení nečeká, vzhledem k ceně telefonu ovšem můžeme být rádi za vše. Nalezneme tu zde tedy prospekty, příručku – rychlý návod na start s telefonem, adaptér nabíječky (který je ovšem z nepochopitelných důvodů větší než adaptéry z řady One), USB kabel a pro HTC klasická pecková sluchátka v černé barvě. I sluchátka patří k tomu horšímu, na příjemný poslech hudby to není, ale jako nouzové řešení jistě postačí, hudební náruživci mají stejně sluchátka vlastní.

Baterii samotnou nalezneme ve výchozím stavu již vloženou v telefonu. Aby však během prodeje zbytečně neunikala drahocená kapacita baterky, a nedocházelo tak k jejímu poškozování, je od napájecích konektorů oddělena plastovým proužkem, který je nutné před spuštěním odstranit.

Úplně na závěr jsem si nechal paměťovou kartu. HTC u svého modelu Desire C nezapomnělo ani na slot na microSD paměťové karty a jako bonus rovnou jednu 4 GB obdržíte přímo v balení.

Závěrečné hodnocení by podle mého mělo být velice kladné. Minusové body odečítám za baterii přímo v telefonu, která je oddělena plastovým proužkem což může být ze začátku pro lidi matoucí a také za ne příliš kvalitní sluchátka. Plusové body ale HTC nasbíralo za přiložené paměťové kartě (i když také mohlo dát více než 4 GB).

Celkový pocit z dodávaného příslušenství a balení: 8/10 – výborně

Design a konstrukce telefonu

Každé nové HTC je tak trochu jako přízrak. HTC se mnoho let drží jednoho přednastaveného vzoru, který model od modelu lehce upravuje, ale základ zůstává zřejmý, stejný. Vzhled lze tedy hodnotit buď kladně, pokud jste příznivci vzhledu HTC nebo negativně jako odpůrci neoriginálnosti případně z důvodu, že se Vám design telefonů od HTC nelíbil nikdy. Já osobně vzhled Desire C považuji za velmi příjemný, elegantní a do jisté míry odlišný.

Přispívají tomu také 3 nabízené barevné varianty. Klasická černá, velmi oblíbená bílá barva a nakonec také lehce provokativní červená. Z takové nabídky si jistě vybere téměř každý.

Dobrý dojem dělají hlavně rozměry samotného telefonu, díky kterým telefon působí velice kompaktně. Rozměry jsou následující: 107 x 61 x 11,95 milimetrů. Ani váha telefonu (98 g) Vám rozhodně kapsu neutrhne. Ruku v ruce se s nese i rozměr samotné zobrazovací jednotky, která má 3,5 palce, jejíž představitelem byl například donedávna Apple se svým iPhonem.

Co se týče konstrukce, i zde se projeví pečlivá ruka HTC. Asi to bude tím, že stále zdokonalují jeden a tentýž vzor. Konstrukce je příkladná, nikde nic nevrže, neskřípe, neprohýbá se. Přední část je osazena kovovým rámečkem, dále se jedná o plast, na zadní straně dokonce o speciální vrstvu soft-touch, která napomáhá lepšímu držení a zamezuje vypadnutí telefonu z ruky. Navíc je na dotek velmi příjemná. Nevýhodou pro všechny je však zvýšené ulpívání otisků prstů. Zpocené prsty tvoří opravdu viditelné otisky. Další negativní vlastností je ulpívání ,,tupých škrábanců“, které na soft-touchu vypadají opravdu nepěkně.

Na přední straně krom zmíněného displeje nalezneme sluchátkový vývod a také čtveřici senzorových kláves pro ovládání operačního systému Android. Jako velkou nevýhodu ovšem shledávám fakt, že senzory nejsou podsvíceny. Když přihlédnu k faktu, že si telefon budou pořizovat především začátečníci,  alespoň v prvních dnech budou mít v nočních hodinách problém rozeznat ,,co je co“.

Na bocích dále nalezne 3,5 mm vstup na sluchátka, microUSB konektor /nekrytý záslepkou/, dvojtlačítko pro ovládání hlasitosti a na vrchní straně také nesmím zapomenou na zamykací/odemikací tlačítko. Na zadní straně krom čočky fotoaparátu nalezneme také chloubu HTC – logo naznačující spojitost s Beats Audio.

Jak jsem již psal, z této podkapitolky bych jako největší nedostatek vyzdvihl nepodsvícené senzorové klávesy. Jinak se jedná o opravdu kvalitně zpracovaný telefon, i když více kovových dílů by také jistě udělalo své.

Celkový pocit z kvality konstrukce: 8/10 – výborně

Baterka

V dnešní době ,,jednodenních smartfounů“ nás může jen máloco překvapit. HTC ovšem překvapí a teď pozor: příjemně. I když se do malého těla telefonu vměstnala jen baterie s kapacitou 1230 mAh, telefonu nedělá problém přečkat i 2 pracovní dny v běžném nasazení. Samozřejmě, pokud začnete vysedávat hodiny na Wi-Fi a budete požívat telefon místo navigace, v tomto případě Vám telefon vydrží  -klasicky – pár hodin. Co telefonu v tomto ohledu nejvíce ,,pomáhá“ je samotný displej, na který se podíváme hned v následující kapitolce.

Celkový pocit z baterie a výdrže telefonu: 10/10 – perfektně

Displej

První věc, na které se očividně šetřilo je displej. Ten nabízí na dnešní poměry již velmi obstarožní rozlišení. Výsledkem snažení HTC je tedy TFT displej s rozlišením HVGA (320 x 480 px) s 16 miliony barevných odstínů. Technologie IPS a displej z rozlišením 800 x 480 by telefonu slušel mnohem více a posunul by ho o úroveň výše. Doplním, že telefon nabízí Gorilla Glass, tedy tvrzené sklo, které by mělo odolat škrábancům. Jak ale většina z nás ze svých zkušeností tuší, ne vždy se jedná kvalitní ochranu a proti škrábancům je tedy lepší chránit se folií.

Barvy nejsou tak syté jako u Amoled displejů, černá není tak úplně černá, pozorovací úhly jsou mizerné,  jako náplast se tedy může jevit pouze dobrý vliv na výdrž baterie. Čitelnost displeje na přímém slunci je také spíše průměrná. Maximální úroveň podsvícení patří spíše k horšímu průměru.

Celkový dojem z displeje: 5/10 – dostatečně

Operační systém a procesor

Mobilní telefon je od základu vybavený Androidem ve verzi 4.0 ICS, což je potěšující zpráva. Na rozdíl od LG jde tedy vidět, jakým stylem si HTC zákazníků váží. Místo toho, aby do prodeje vypustilo zařízení s obstarožním Androidem ve verzi 2.3, vypustí telefon do prodeje rovnou s verzí 4.0 navíc s příslibem aktualizace. U HTC je takové tvrzení, na rozdíl například od LG, důvěryhodné.

Telefon je vybavený jednojádrovým procesorem s taktem 600 MHz, což se v dnešní době jeví poněkud úsměvně. Popravdě, před koupí jsem jevil značné dávky nedůvěry. Neuměl jsem si představit jak se telefon popasuje s novým operačním systémem, když nabízí pouze jednojádrový procesor, který není taktovaný ani na v dnešní době pro telefony střední třídy již klasickou hodnotu 1 GHz.

Nakonec se však obavy nepotvrdili. HTC si s vyladěním pohrálo opravdu perfektně, přechody jsou kvalitní, spuštění aplikací je velmi rychlé, nabídka nijak nezdržuje. Jde vidět, že zde si dali vývojáři opravdu hodně práce. Samozřejmě, pokud se budete snažit spustit moderní 3D hry určené pro nejmodernější telefony na trhu s několikatijádrovým procesorem, neuspějete.

Známá nástavba HTC Sense je dostupná již ve verzi 4.0. Nástavba je ale přeci jen trochu jiná na rozdíl od špičkového zástupce a vlajkové lodi HTC – One X. Rozdíl je pozorovatelný například ve správci spuštěných aplikací, kdy jsou ikony vyvedeny ve formě ,,pure Android“. Zde se tedy trochu šetřilo, vše je samozřejmě trochu podřízeno taktu procesoru. Velkých odlišností si ale nevšimnete.

Na závěr doplním, že telefon operuje s grafikou Adreno 200 a 512 MB RAM. O podrobnostech Androidu se rozepisovat nebudu, předpokládám, že před nákupem si každý člověk zjistí potřebné informace. Suma sumárum se jedná o klasický Android, který naleznete ve všech ostatních zařízeních. Co chybí vždy spolehlivě naleznete /téměř vždy zdarma/ na Google Play.

Pocit z procesoru a celkově z rychlosti: 8/10 – chvalitebně

Bonusy

Z těch zajímavějších mohu vyzdvihnout již výše zmiňovanou softwarovou zvukovou pomoc ve formě Beats Audio, která má za úkol zlepšit kvalitu zvuku.

Dalším příjemným bonusem pro uživatele HTC je /podobně jako u Sony/ možnost náhradního cloudového úložiště na DropBoxu, které HTC dává majitele telefonu zdarma na 2 roky ve velikosti 25 GB. Zde je již nutné disponovat neomezeným datovým tarifem, což je v našich končinách spíše výjimka.

Jedním z dalších bonusů je aplikace na online rozpoznávání hudby SoundHound, která Vám během chvilky prozradí jméno a autora právě hrané skladby nebo aplikace pro internetové rádio Tunell. Pro HTC je již tradiční záležitostí hra jménem Teeter – kulička, kterou musíte pomocí naklánění dovést do cíle.

Celkový dojem z bonusových aplikací: 9/10 – výborně

Fotoaparát nepotěší

Již papírové možnosti fotoaparátu nevypadají příliš růžově. 5 MPx fotoaparát bez autofokusu prostě zázraky nevykouzlí. Pokud je dostatek denního světla, jdou pořídit fotky, které si již prohlídnete na monitoru počítače, s ubývajícím osvětlením však jde kvalita rapidně dolů. Na pořizování makro fotek nebo focení dokumentů můžete zapomenout rovnou. V případě pořízení krátkého videozáznamu poslouží integrovaná kamerka s rozlišení 640 x 480, která stejně jako fotoaparát podává velmi slabé výkony.

Fotografie z Desire C jistě nebudete tisknout a dělat z nich obrázky do rodinného alba, ani se jimi nebudete příliš chlubit na sociálních sítí. Opravdu se jedná spíše o funkci do počtu. Jako jedno z mála využití si dovedu představit například ve spojení s aplikací Instagram nebo v případě MMS zpráv, které zašlete svým blízkým z rodinné dovolené.

Hodnocení fotoaparátu: 3/10 – nedostatečně

Závěr

A co tedy říct na závěr? HTC Desire C si dokážu s klidným svědomím představit jako náhradní telefon pro druhou SIM kartu, případně jako telefon pro potomka/případně pro méně zkušeného uživatele, který nechce investovat závratné částky do špičkových telefonů v čele nabídky. Za cenu kolem 5.000 nabídne opravdu vše potřebné, navíc zabalené v pěkném kabátku. Telefon bych se nebál doporučit dětem ve školním věku, kteří využijí všech možností, které Android jako open source nabízí. Přidanou hodnotou v tomto případě je hlavně Google Play, ze kterého si vždy ,,nataháte“ vše potřebné, jako například přídavné videopřehrávače, hry a jiné.

HTC Desire C je velmi kvalitní telefon. Bohužel pro něj má několik chyb, kterým si může zamezit cestu k potencionálním zákazníkům. Tak zprvu několikrát omývaný displej – v této cenové hladině lze najít i mnoho jiných telefonů s kvalitnějším displejem, lepší zobrazovací technologií i větší úhlopříčkou. Při volbě HTC tak budou asi hrát prim sympatie, které se utvoří nezávisle na vědomí kupujícího. Navíc je značka HTC přeci jen prestižnější, než – například – v poslední době neustále proklamované Huawei.

Dalším problémem je fotoaparát, který je opravdu spíše dopočtu a pokud nefotíte za jasného slunného dne, jsou fotky téměř nepoužitelné díky rozostření a všudypřítomnému šumu.

Suma sumárum ale telefon má co nabídnout a je zajímavou alternativou při rozhodování o nákupu nového telefonu střední třídy.

Celkové hodnocení (pro danou skupinu uživatelů): 8/10 – výborně