Dnešní doba fandící sociálním sítím, instantnímu sdílení zážitků skrze chytré telefony a jejich fotografickou dokumentaci může způsobit, že se ve stáří octneme bez materiálu s kterým bychom vzpomínali.
Zapomeňte na rodinná alba z různých výletů. Dnes se dovolená nafotí na smartphony, nahraje na Facebook, olajkuje a tím to končí. Pryč jsou krabice plné negativů, knížky s tištěnými fotografiemi a vzpomínání po večerech. Jestli vám něco mohu garantovat, tak je to nejspíš to, že na internet uložené snímky bude za pár let problém znovu najít. Symptomy digitální generace mohou přijít nečekaně rychle.
Rychlost dnešního života se míchá i do téhle oblasti. Kdo by se dělal s pečlivým focením, úpravami a výběrem fotek k archivaci. Kdo by řešil zálohování, strukturu a budoucnost pořízených snímků, když vzít telefon a během pár minut všechno nahrát ke Googlu je tak snadné. Vždyť ta sociální síť to za vás i vylepší! Jenže nikdo vám už negarantuje, že vaše data někde zůstanou. Podmínky služby se změní a ouha – vámi vyfocená odvážná fotka partnerky se může octnout v nelibosti velkého bratra. Nebo prostě přijde účet za elektřinu a firma servery vypne. A nejsem si tak úplně jistý, jestli máte někde garantováno, že si v takovém případě budete moci data stáhnout zpět.
Vyfotit, olajkovat a tím to končí. Na budoucnost a vzpomínání myslí z mladé generace čím dál méně lidí. Vyfotit (podle libosti třeba ještě přetřít filtrem), nahrát, olajkovat a tím geneze snímku končí. Samostatnou kapitolou je pak problematika spíše technického rázu – jak i v případě, že chceme, digitálně naše vzpomínky trvale uchovat. Protože digitální fotky, natož ty z mobilů, tiskneme dnes už málokdo.
To je sice pravda, ale na většině serveru (třeba FB) se dají fotky zálohovat a poté pak vypálit třeba na DVD 😉
DVD má naprosto mizernou životnost. A archivační média (která opravdu málokdo používá a má i kvalitní vypalovačku) jsou drahé.
Protokol Bittorrentu lze využít k rozprostření dat mezi větší množství uzlů. Osobně mám svůj disk se všemi daty na něm takto sdílený mezi třemi zařízeními. Díky této řízené redundanci by muselo dojít k selhání všech tří médií naráz, aby došlo ke ztrátě dat. P2P syncování je budoucnost (a přítomnost) zálohování.
Jenže ty jsi ajťák (bez pejorativního významu). Tohle běžný lid řešit nebude.
Jimmy: Tak výborně pro tebe! 🙂 Ale trochu pochybuju, že ty CD vydrží oněch 50 let (a jestli je i tak bude na čem přehrát). Ale to jsem nechtěl řešit. Protože v problematice zálohování se tak detailně nevyznám, moje informace o životnosti médií pochází z článku Michala Rybky z Levelu, kde to do hloubky rozebíral. Ale jak jsem již psal výše, jde mi o přístup. O chování. Ne ani tak o technickou stránku věci, protože to by bylo na samostatným článek.
„Běžný lid“ bez okolků používá služby ve formě cloudových úložišť. Po technické stránce zde není prakticky rozdíl, jen je převedena zodpovědnost za uskladnění dat na poskytovatele – negativ tohoto přístupu jsi se v článku dotknul.
Tak pak je to jednoduché stejně i tak… Já mám fotky na 2 discích.. a ty stále kopíruju na nový co si koupím třeba s novou sestavou, takže o fotky nikdy nepříjdu a když se na ně chci podívat, kouknu na disk:) navíc mám všecky fotky nahrané na Facebooku, Skydrive a galerii od TV Nova:-D
Nevím, kde jste to vzal.. Mám tu CD z roků 95 a všecky šlapou! Holt jen asi dnešní generace s nima neumí pracovat! (rozuměj uschovat) 🙂
Autor se snaží vesměs po celou dobu psaní upozornit na to, že máme nedostatek hmatatelných věcí, které nám připomenou minulost. Má sice pravdu, rodinných alb v rodinách ubývá, ale na druhou stranu tu máme CD, DVD a také FB, kde se fotografie ukládají atd…
To, že nám nikdo negarantuje úschovu dat je hloupost. Ano, nemáme tu jistotu, když nám někdo vypne servery, ale stejně nemáme jistotu, že nám nevyhoří dům (kde bychom měly alba) nebo i třeba v panelovém domě, že nás někdo nevytopí… Jistota tu nebude nikdy.
Na závěr jen dodám, že rodinné album je jako škoda 120. Je to klasika, ale nebudu v něm jezdit, jen protože se v něm jezdilo tenkrát… Doba jde do předu
1) CD, DVD jsou nespolehlivá. Že přečteme obyčejná CD a natož DVD za třicet let je hodně, hodně optimistické. Jednak tu je problém s posunem technologie (bude je za rozumnou cenu na čem přečíst?) a problém s tím, že z principu prostě tak dlouho i za ideálních podmínek nevydrží. A ty archivační jsou drahá, náročná na správnou úschovu a vlastně i vytvoření (kvalita vypalovačky).
2) Nikdo nevolá po stoprocentní jistotě, to je hloupost. Ale už jen vzhledem k rychlosti vývoje v IT nejde prostě počítat s tím, že tu s námi nějaká služba bude věčně. Před pár lety Facebook nikdo neznal, kdo ví co bude dál? Kdy se přesune pozornost jinam? Možná nám data pak dají stáhnout. A nebo taky ne. A to riziko je imho o hodně řádově vyšší, než vyhoření, natož vytopení domu.
3) Taky mám rád nové technologie. Ale být progresivní za každou cenu bezhlavě se nám prostě nemusí vyplatit. Kdo za padesát let najde fotky z maturitního plesu ve stavu, aby se daly použít?
1. Takže si myslíš, že je v pořádku zůstávat u rodinných alb? Mládež nepřemýšlí nad tím, že v 80ti se bude chtít nejspíš připomenout dětství fotkami, ale to neznamená, že nemá možnost…DVD je na tom sice prach bídně s životností, ale máme tu nové technologie, HDD atd…Pokud někdo chce, fotky může ze serverů vždy stáhnout a to i za delší dobu…
2. Ano, ty služby se budou měnit a půjde to dopředu. Za chvíli se najde zástupce Facebooku atd.. , ale všude kde máš účet, máš možnost si fotky stáhnout a uchovat u sebe nebo je dát na tu další službu… Nikde není psáno, že t fotky musí zůstat nadobro na Twiterru nebo FB. Samozřejmě můžou se snížit servery, ale to je asi stejná pravděpodobnost, jako u mne s tím vytopením…
3. Použít? Já bych si je jen chtěl prohlédnout a k tomu mi stačí složka: Maturitní ples na jednom z HDD + CD. Chci tím prostě jen říct, že tvoje vize je dost možná praktická do budoucna, ale již naprosto nepřijatelná do dnešního světa. A ruku na srdce, kolikrát tvoji rodiče vytáhli album s maturitními plesy? Bavíme se tu o použití jednou dvakrát do roka maximálně podle mého a to ještě za 50 let…
1. Alba jsem použil jako příklad, jako v pořádku řešení mi přijde prostě vytištění klidně i jen několika cenných a klíčových snímků. Nevím, která z tebou uvedených technologií má na to přečkat oněch 50 a více let. Myšleno hardwarových.
2. Přesouváním ze služby na službu se to určitě řešit dá, ale není pak jednodušší ty fotky rovnou vytisknout nebo uchovat jinde? Já v článku ale kritizoval spíš přístup těch lidí. Pokud to (jakože vypadáš, že jo) ty bereš vážně, tak super. Ale většina mladých to dělá tak, jak jsem popsal.
Nechci zabředávat do techniky vyloženě, protože o tom článek nebyl. Použití právě za těch padesát let může být problém.
Ale jak říkám, mířil jsem na ten přístup a na to jak moderních technologie ovlivňují naše chování a že bychom se nad tím třeba mohli zamyslet. Ono samozřejmě neříkám, že nepořádnictví v polaroidech se s tím nedá srovnat…
S tím se nedá, než souhlasit. Tak nebo tak, vždy bude záležet na lidech a je jen na nich jakých technologií dnes využijí 😉
> Kdo by řešil zálohování, strukturu a budoucnost pořízených snímků?
Není nutné ani nic moc řešit, adresářovou strukturu lze pomocí správců typu Zoner Photo Studio vytvořit automaticky na základě EXIF údajů o datu pořízení. Tzn. stažení na disk a vytvoření příslušné adresářové struktury je proces zcela automatizovatelný.
Dost pesimistický názor, rozhodně bych to tak černě neviděl.