Chytré hodinky jsou aktuálním hitem na trhu spotřební elektroniky a jejich výrobci se předhánějí v tom, jaké nové a stále lepší modely nám představí. Stanou se ale smysluplným doplňkem manažerské výbavy, nebo budou pouze demonstrovat manažerskou pozici majitele?
Trh mobilních telefonů a tabletů se zdá být plně saturovaným, takže se další pozornost výrobců spotřební elektroniky soustředí na takzvanou nositelnou elektroniku (wearables), tedy různé fitness náramky, sledující sportovní aktivity či jen denní režim svého uživatele, a relativně nově i na chytré hodinky, tedy hodinky spolupracující s mobilním telefonem.
Přestože se údaje o prodeji chytrých hodinek z různých zdrojů liší, nepochybně se jedná o tržní segment s vysokým potenciálem růstu. V aktuální zprávě GfK analytici uvádějí, že se v roce 2014 po celém světě prodalo 13,5 milionu zařízení pro sledování fyzické aktivity a zdravotního stavu a 4,1 milionu chytrých hodinek. Pro letošní rok GfK predikuje bezmála trojnásobný růst trhu nositelné elektroniky, konkrétně na 51,2 milionu prodaných kusů. Podíl prodaných kusů obou typů zařízení se má během letošního roku vyrovnat, což může znamenat až šestinásobný růst prodejů chytrých hodinek.
Současným lídrem trhu chytrých hodinek je jihokorejský Samsung, který dle údajů Smartwatch Group v uplynulém roce prodal 1,2 milionu svých hodinek. Letos do prodejů těchto zařízení bezpochyby výrazně promluví i Apple, který začne během krátké doby dodávat na trh své Apple Watch.
Sběrači dat
Výhodou chytrých hodinek a nositelné elektroniky obecně je jejich neustálé propojení s uživatelem, jelikož je nosíme i ve chvíli, kdy u sebe právě nemáme telefon. Díky bohaté senzorové výbavě dokážou tato zařízení sbírat velké množství dat o uživateli či prostředí, ve kterém se právě nachází, která lze následně, prostřednictvím internetového připojení mobilního telefonu, odesílat ke zpracování.
Chytré hodinky se proto stávají nedílnou součástí internetu věcí, generující velké množství dat, vhodných k důkladnému zpracování. První oblastí podnikových řešení, která se na rychlý nástup chytrých hodinek musí připravit, je tedy logicky obor Big Data. Do běžné výbavy chytrých hodinek dnes patří například mikrofon, akcelerometr, gyroskop, barometr či senzor tepu. Dále může přibýt třeba i sledování polohy, teploty, kalorického příjmu či krevního tlaku uživatele. Nabízí se tedy praktické využití dat získaných z hodinek především ve zdravotnictví či farmaceutickém průmyslu (pro sledování zdravotního stavu pacienta v reálném čase), zájem ale jistě projeví i automobilový průmysl (ovládání určitých funkcí svých vozů ohlásily již například automobilky BMW a Hyundai), reklamní byznys, maloobchod nebo firmy působící v cestovním ruchu.
Nový trh pro aplikace
I takzvané chytré hodinky jsou samozřejmě jen tak „chytré“, jako aplikace, které v nich budeme používat. Nové aplikace pro chytré hodinky přibývají každým dnem, v drtivé většině jsou ovšem zaměřeny na běžné koncové uživatele. Podobně jako v případě aplikací pro smartphony a tablety se ovšem i u zde otevírají obrovské možnosti jejich využití v podnikové sféře.
Díky aplikacím pro chytré hodinky mohou firmy zkvalitnit a rozšířit služby poskytované svým zákazníkům. Jednu ze zajímavých ukázek představují například aerolinky KLM, které prostřednictvím aplikace pro chytré hodinky poskytují cestujícím na letišti Schiphol v Amsterdamu informace o jejich letu, včetně například i čísla brány nebo sedadla v letadle. Při odbavení naskenuje letištní personál palubní vstupenku přímo z chytrých hodinek.
Funkce chytrých hodinek se rozvíjejí každým měsícem a již za nedlouho si nebudeme moci vlastní život bez nich představit, tak jak je tomu dnes se smartphony.
Zdroj: servodata.net
Moc jsem článek nepochopil. Mám chápat, že si myslíte, že chytré hodinky jsou určené pro manažery a jiné zaměstnance jako jejich pracovní pomůcka??? To byl doufám apríl. Chytré hodinky mají větší a širší záběr ať už sportovní, navigační, zábavní, informační atd. atd. Ten závěr článku se mi zdá zcela hloupý a omezený.