Přístupnost Androida 2.3.x pro zrakově postižené

0

Dnešní článek není, stejně jako nedávná série „iPhonisty přecházejícího pod Android“ psán mnou, nýbrž externistou. V tomto konkrétním případě nevidomým Pavlem Ondrou (twitter, blog), který se nám v tomto článku pokusí přiblížit, jak je to s přístupností Androidu 2.3.x pro nevidomé či jinak zrakově postižené.

Dnes bych vám chtěl představit systém android tak, jak jej ještě neznáte. Povíme si o tom, co nabízí OS se zeleným panáčkem ve znaku zrakově postiženým uživatelům. Dovíte se o tom, v čem android z hlediska přístupnosti vyniká, ale i o jeho slabých místech.

Přístupnost všeobecně

Každé zařízení, ať už jde o počítač, notebook/netbook či telefon, s jakýmkoliv operačním systémem musí být vybaveno dvěma základními programy.

1. hlasový výstup – hlasová syntéza.

Jedná se o software, který využívá technologii TTS „text to speech“, prostřednictvím které je převáděn text do hlasové podoby. V běžném životě se s touto technologií můžete setkat např., pokud posíláte SMS z mobilního telefonu na pevnou linku, právě tímto softwarem jsou pak zprávy příjemci čteny. Příkladů může být více, hlavně v zahraničí využívají TTS software některé společnosti pro své hlasové telefonní systémy. Rovněž např. čtečka kindle je vybavena tímto softwarem pro hlasové předčítání textu.

2. odečítač obrazovky „angl. screenreader“

Zjednodušeně řečeno platí, že TTS syntéza by bez odečítače neměla pro nevidomého smysl a naopak. Odečítač říká TTS softwaru, co má z obrazovky odečítat, zda to má být věta ve wordu, příchozí SMS na telefonu, či zda má být čten nadpis webové stránky.

Přístupnost pro zeleného panáčka

Vzhledem k tomu, že systém android může běžet na spoustě různých zařízení, v spoustě různých variant, s grafickými nadstavbami, či bez nich, je situace pro nevidomého uživatele poněkud složitější. Nefunguje zde bohužel možnost, kterou má například od verze 3gs iphone, kdy stačí 3x zmáčknout tlačítko home a telefon začne okamžitě mluvit. První nastavení hlasové syntézy a odečítače je nutné provést za asistence vidící osoby
– z marketu stáhnout syntézu Svox a balík pro český hlas Iveta
– v nastavení androidu povolit funkce usnadnění.
Od té chvíle je již možno pomocí šipek na klávesnici či trackpadu telefon bez zrakové kontroly ovládat. Ačkoliv se Google snaží být co nejvíce mezinárodní, neimplementoval do svého systému hned v základu český hlasový výstup. Pokud si tedy android chce koupit nevidomá osoba, která z nějakého důvodu nedůvěřuje nakupování přes internet, dost narazí, jediný, již zmiňovaný hlas svox je totiž placený, sice stojí něco kolem 50 KČ, pro někoho méně zkušeného to ale může být první překážka a důvod android nevolit.

Po překonání těchto úvodních peripetií, kdy máme správně nainstalovaný hlas a povolenu přístupnost, má uživatel na výběr ze tří odečítačů obrazovky.
– talkback, software, jenž je ve většině přístrojů nainstalován již v základu a je tudíž zdarma.
– Spiel, odečítač, vyvíjený německým nevidomým programátorem, který je téměř totožný s odečítačem talkback a to až na pár výjimek, např. spiel má na některých přístrojích mnohem rychlejší reakční dobu.
– Mobile accessibility, placený odečítač vyvíjený španělskou společností Codefactory „www.codefactory.es“, který kromě funkcí, které nabízejí dva předchozí odečítače, zahrnuje ještě speciální sadu aplikací, vyvinutých přímo pro nevidomé uživatele a to včetně přístupného webového prohlížeče, kalendáře a hudebního přehrávače.

Ovládání telefonu s odečítači

Aby nevidomý mohl telefon s odečítačem ovládat, musí telefon splňovat následující kritéria.
– šipky na klávesnici či trackpad
V současnosti bohužel android nepodporuje ovládání pouze za pomoci dotykového displeje, nevidomý uživatel proto musí používat pro pohyb nahoru, dolů a do stran optický trackpad či šipky.
Pro většinu lidí jsou zde šipky tou lepší alternativou, optický trackpad je přece jen na pohyby prstu citlivější a mnozí nevidomí musí mít prostě hmatovou odezvu, že tlačítko zmáčkli.
– tlačítka pro přijetí či odmítnutí hovoru
Tohle asi komentář nepotřebuje, z výše napsaného vyplívá, že dotykově ovládat android nelze, tudíž jsou nutná hardwarová tlačítka s červeným a zeleným sluchátkem.
– přístupná domovská obrazovka
Aby člověk mohl přistupovat k aplikacím, potřebuje domovskou obrazovku, která dostatečně dobře spolupracuje s odečítači.
Čistý android, bez grafických nadstaveb takovou obrazovku naštěstí má.
Problém ovšem nastane, pokud si člověk pořídí telefon s grafickou nadstavbou, což jsou např. všechny telefony od HTC. Zde odečítač nemluví prakticky vůbec a jediným místem, které je zpřístupněno je seznam aplikací. I pro tyto přístroje existují naštěstí alternativy.¨

Tou první je již zmiňovaný software Mobile accessibility, který zároveň slouží jako domovská obrazovka. Kromě seznamu svých deseti přístupných aplikací se s ním lze dostat i do výpisu všech nainstalovaných programů v telefonu. Druhou alternativou je dom. obrazovka eyes-free shell, která funguje s dotykovým ovládáním. Tato obrazovka má spoustu funkcí a více se o ní můžete dočíst na odkazu www.blind-android.cz.

Zadávání textu

Pokud má telefon hardwarovou klávesnici, není zde problém žádný, je čten každý znak a to jak ten zapsaný, tak i ten, který mažu. Pokud tuto klávesnici ale telefon nemá, přichází na řadu softwarová klávesnice zabudovaná do odečítače talkback. Její způsob zadávání je velmi zajímavý, Google zde převzal nápad od společnosti Apple. Po aktivování klávesnice uživatel položí prst na spodní třetinu displeje a tažením vyhledá písmeno, které chce napsat. Znak se zadá až ve chvíli, kdy uživatel prst z displeje zvedne.

Osobně mi tento způsob zadávání vyhovuje a rychle jsem si na něj zvykl. Tato klávesnice má ještě jednu zajímavou možnost, vedle mezerníku se na ní nachází tlačítko voice input, po jehož aktivování lze text do telefonu jednoduše nadiktovat hlasem. Čeština je rozpoznávána na 99% bez chyb.

Ostatní aplikace

V zásadě platí, že 99% aplikací, které jsou v telefonu nainstalovány od výroby, je přístupných.
Takže fungují věci jako telefonování, psaní sms, nastavování telefonu, psaní e-mailů v klientovi pro gmail, aplikace pro GPS navigaci.
Posledně jmenovaná aplikace má navíc tu skvělou funkci, že pokud má člověk v telefonu nainstalovanou hlasovou syntézu, jsou navigační pokyny mnohem rozšířenější, jsou čteny názvy ulic, vzdálenosti a spousta dalšího. Toto tedy může být i tip pro ty, kdo navigují pomocí map Google, syntéze je totiž velmi dobře rozumět a pár mých známých mi potvrdilo, že se jim podle těchto pokynů jede velice dobře, obzvláště tam, kde cestou ještě nikdy nejeli.

Z aplikací třetích stran je dobře ozvučeno následující:

  • foursquare
  • instant messenger imo
  • Google talk
  • čt24 a čt4
  • weather bug a to včetně widgetu
  • tune in radio
  • alarm extreme
  • moon reader plus

Aplikace speciálně vyvinuté pro nevidomé jsou např:

  • eyes-free shell: přístupná plocha
  • eyes-free talking compass: jednoduchý mluvící kompas, který udává směr a nejbližší ulici v daném směru.
  • accessible web browser: náhrada za nepřístupný výchozí prohlížeč, vyvíjená opět společností Codefactory.

Závěr

Ač má android z hlediska přístupnosti jisté nedostatky – nefunkční dotykové ovládání, neexistence českého hlasu přímo od Googlu, troufám si říct, že mnoho zařízení je po jistých úpravách pro nevidomé přístupných. A navíc, od verze androidu 4.0 má být vyřešen problém s dotykovým ovládáním, Google zapracoval a i toto nevidomým zpřístupnil.

Zdroje:

Nakonec bych se Vás chtěl zeptat, zda byste chtěli rozbor, co se v kontextu přístupnosti změnilo v Androidu 4.0 a případně i další články z této oblasti.