Dlouze, předlouze jsem řešil problém nedostatku kvalitních offlinových “read later” aplikací. Read It Later byla, pravda, na Android Marketu ještě před všemi ostatními (a také byla zároveň jednou z mých prvních koupených aplikací). Dlouhou dobu více méně stačila.
Začátkem tohoto roku se však s podobnými roztrhl pytel. Nejdříve vypálila díru v rybníku Readability se svým ojedinělým programem finanční podpory webů (který byl však nedávno zrušen v důsledku nezájmu webů o tuto podporu). Poté se Read It Later, ač předtím placená, stala freewarem a spolu s tím přišla designová změna. Před několika dny se ale objevil kýžený Instapaper, nejpopulárnější read later aplikace na iOS. Která z těchto aplikací a služeb je však nejlepší? Přinášíme srovnání.
Pocket (dříve Read it Later)
Pocket se po aktualizaci stala multifunkčním ukladačem článků, videí a dalším obsahů z internetu. Ve spolupráci s doplňky pro prohlížeče velice silné kombo. Zároveň prošla i designovou změnou. Z užitečné, avšak subjektivně nehezké aplikace, se stala ještě užitečnější, dodržující tzv. Android 4.0 Design Guidelines, zároveň ale i krapet pomalejší. To se následnými aktualizacemi podařilo vyřešit. Pocket však na další dvě služby ztrácí v jednom ohledu.
Její noční můrou se totiž stává magické slovo Kindle. Nemožnost zaslání článku/článků do Kindlu po přidání do read later seznamu (ať už ve webové verzi, či kterýmkoliv doplňkem) pro mě mělo rozhodující význam. Komfortu e-inku jsem se nechtěl vzdát. Nelituji peněz, kterých jsem do aplikace investoval, sloužila dobře, je však čas přejít na jinou.
Readability
Readability se okamžitě po vydání aplikace pro Android (samozřejmě předcházelo vydání na iOS) stala mou nejoblíbenější aplikací. Zdarma, tehdy ještě se sympatickým programem vyplácení příspěvků webům, na kterých ji používáte. Bez reklam jak v samotné aplikaci, tak v uložených článcích. Zároveň byly ale zisky z reklam nahrazeny, a tak jste přece jen vaše oblíbené weby podpoříte.
Sympatický doplněk pro Chrome umožnil okamžité zaslání jednotlivých článků do Kindlu. Byl jsem spokojený.Tedy, až do chvíle, kdy Readability nebyla schopná z náročnějších stránek správně extrahovat obsahy článků, a tak se stalo, že jsem přišel o první odstavec, či se tento přesunul až za odstavec druhý.
Poté Readability představila tzv. Readlists. Konečně jsem se zbavil záplavy jednotlivých článků a vše měl pěkně na jednom místě. Chybná extrakce článků se však stupňovala a objevovala se čím dál, tím častěji. Problém vyřešitelný pouze užíváním dvou různých služeb. Navrátil jsem se tedy k Pocket a používal ji zároveň s Instapaperem.
Instapaper
Instapaper byl první webovou službou na ukládání článků, která mě zasáhla. V té době jsem neměl ani Android ani Kindle. Jednoduše jsem si ukládal články „na potom.“ Nejlepší formátování uložených článků z ní udělalo hvězdu mezi ostatními. Ačkoliv bez doplňku, disponoval bookmarkletem, použitelným ve všech prohlížečích.
Později, s nákupem Kindle 3 (dříve než se z něj stal Kindle Keyboard) jsem Instapaper znovu objevil. Ten mi opět učaroval svou schopností tolik hledané bezchybné extrakce článku, a zároveň skvělým propojením s Kindlem.
V jednom souboru, formátovaném po vzoru novin (majitelé těchto zařízení ví, o čem je řeč), souhrn všech nepřečtených článků a možnost nastavení frekvence zasílání. K dokonalosti chyběla jen Androidí aplikace (přece jen je Kindle moc velký a do kapsy se nevejde).
Sen se nedávno stal skutečností. A to ještě s jedním bonusem, o kterém jsem si mohl též nechat zdát. Uložím-li si přes společnou nabídku “share” skrz Instapaper článek z telefonu, zařadí se mezi ostatní, které jsou následně zaslány do Kindlu.
Nevídané, nemyslitelné, skvělé. K ukládání ostatních obsahů z internetu používám Evernote, tudíž pro mě další funkce Pocket, kterými Instapaper nedisponuje, jsou nadbytečné. A cena? Jako jediný ze zmíněných klientů je tento placený. $2,99 (cca 62 Kč) za tento komfort opravdu stojí. Stížnosti na cenu aplikace stejně nechávají zakladatele Instapaperu Marco Armenta zcela chladným. Chápu ho, vždyť je aplikace o dva dolary levnější než ta na iOS.
Chtěl-li jsem Instapaper používat již předtím, musel jsem sáhnout k podstatně dražším aplikacím (nejlepší z nich Papermill), a k tomu se stát ještě Instapaper subscriberem (kvůli placenému přístupu k API). Což samozřejmě přinášelo zvýšené náklady na provoz aplikace o 12 dolarů za rok.
Současná aplikace ještě není dokonalá. Ačkoliv už jsme informovali o její aktualizaci přinášející hlavně žádaný celoobrazovkový režim, sociální funkce její sestřičky na iOS se do Androidu zatím nedostaly. Věřím ale, že se bude i nadále vyvíjet, tudíž určitě její koupí neprohloupíte. Nevlastníte-li však Kindle, Pocket je jasná volba.
