Honor je oddělenou divizí čínské společnosti Huawei a ty k sobě nejsou zrovna kamarádské. Alespoň tedy s obchodního hlediska, protože dnes recenzovaný Honor 7 se jeví jako nejlepší alternativa a největší konkurent vůči současné vlajkové lodi Huawei P8, který jsme recenzovali nedávno. Opravdu je Honor 7 tak povedený a vyplatí se sáhnout raději po designově chudším modelu? To si řekneme v recenzi.
Rozměry na hraně
U čínských výrobců jsme zvyklý na velké rozměry téměř u všech modelů v jejich nabídce. Honor 7 není výjimka a díky displeji o úhlopříčce 5,2 palců se vám i tento model může zdát až zbytečně velký. Když už jsme u displeje, tak ten nabízí ještě rozlišení FullHD (1920×1080 pixelů) a pyšní se technologií IPS. S technického hlediska mu není co vytknout a zobrazovač splňuje všechny cíle a předpoklady. Zkrátka o displej se bát nemusíte.
Čtečka otisků na zádech
I Honor potažmo Huawei se nechalo strhnout vlnou zařazování čteček otisků prstů do chytrých telefonů. Trochu atypicky jej však najdeme na zádech. Jak to ale vypadá, s tímto umístěním se budeme setkávat stále častěji, protože na stejnou kartu vsadil i Google u nových Nexusů.
Na začátku jsem se trochu bál, že to nebude příliš příjemné a především, když budu mít smartphone položený na stole, budu se muset spokojit s kódem nebo smartphone zvednout. V běžné praxi to ale takový problém nebyl, navíc senzor je na velmi dobré místě a není problém na něj dosáhnout.
Do karet mu hraje i jeho velmi dobré provedení a především rychlost a přesnost. Úspěšnost byla u devadesáti procent a zdála se mi snad ještě přesnější, než ta u loňských iPhonů. Letošní se mi ale do ruky ještě nedostaly a podle ostatních recenzentů jsou na tom s rozpoznáváním otisku na stejné úrovni.
Díky přítomnosti Androidu 5.0 se senzorem ale zatím neumí pracovat prakticky žádná aplikace a využijete jej primárně pro odemykání. V poslední verzi Androidu jej můžeme už použít i pro autorizaci nákupů na Google Play a podobně.
Android 5.0 a známá Emotion UI
Jak jsem už několikrát zmínil, Honor 7 pochází z dílen Huawei a to se na něm nejvíce podepsalo především u podoby systému. Nad Androidem 5.0 Lollipop běží známá nadstavba Emotion UI, kterou jsme letos viděli taky právě u modelů od Huawei a už jsem se k ní vyjadřoval v recenzi Huawei P8. Krátce by se to dalo shrnout tak, že si zkrátka musíte chvíli zvykat a ideálně si pro hladký přechod z jiného mobilu s Androidem nainstalovat Google Now Launcher.
Jakmile si ale zvyknete, nebudete mít s prostředím problém. Mobilní hračičkové zase ocení, že Honor 7 nabízí velmi propracované nastavení, které umožní změnit kde co a můžete po vzoru Sony třeba zakazovat určitým aplikacím běh na pozadí, čímž docílíte o něco vyšší výdrže. Uživatelům začátečníkům bych ale podobné zásahy do systému moc nedoporučoval.
Funkční tlačítko na hraně
Velmi nezvyklé a dnes už nevídané je tlačítko na levé hraně, kterému můžete přiřadit až tři vlastní volby. Skvěle se tak hodí třeba pro rychlé zapnutí svítilny. Vše si můžete nastavit v nastavení toto opět ocení všichni pokročilejší uživatelé, kteří rádi šetří čas.
Mírně nadprůměrná výdrž
O Honoru 7 kolovaly zvěsti, že patří ke smartphonům s nejlepší výdrží na jedno nabití. To bohužel nemůžu po dvoutýdenním testování potvrdit a jedničkou pro mě i nadále zůstává iPhone 6 Plus a vrcholné modely od Sony, které disponují skvělým Stamina režimem.
Nemůžu ale říct, že by na tom byl Honor 7 vyloženě špatně. Jeden den bez větších problémů zvládne, při vyšší námaze a používání mobilních dat po něm ale více nechtějte. Z velké části záleží, jak moc si pohrajete s nastavením konkrétních aplikací, které často spotřebovávají spoustu energii i v klidovém režimu a jejich zakázáním můžete ušetřit i několik hodin provozu.
Skvělý foťák
Největší překvapením pro mě ale byl foťák. Ten je jedním slovem dokonalý a jen bych mu přál o něco lepší aplikaci pro ovládání, díky které bychom dostali více prostoru pro focení na manuální nastavení. To ale lze vyřešit doinstalováním aplikace třetí strany z Obchodu Play.
Po stránce finálních snímků si opravdu není nač stěžovat a z mého pohledu jde o nejlepší foťák současnosti. Dokonce bych řekl, že se mu podařilo překonat i tak vychvalovanou čočku u Sony Xperia Z5 Compact a největší rozdíly jsou znát především u automatického ostření. Maximální rozlišení výsledných fotek může dosahovat až k 20 megapixelům a ani zde tak není co vyčítat.
Na druhou stranu mírným zklamáním může být záznam videa. Mobil si totiž neporadí se 4K a musíte si vystačit jen s FullHD při 30 snímcích za vteřinu. To by se dalo zařadit k čistému průměru a tato hodnota opravdu nikoho nenadchne.
https://youtu.be/NHZpRzdPIqw
Hybridní slot pro druhou SIMku a absence NFC
Jak už jsme u čínských výrobců zvyklí, i tento model nabízí funkci DualSIM. Ta je řešena stejně jako u vrcholných smartphonů od Huawei a můžete si tak vybrat, jestli chcete druhý slot využít pro SIMku nebo paměťovou kartu. Ta může mít kapacitu až 128 GB a při vnitřní paměti 16 GB se při pokročilejším používání jeví jako nutnost.
Největším zklamáním je pro mě absence NFC čipu, což je bohužel taky typicky čínské. Na druhou stranu ale u několikrát vzpomínaných vrcholných modelů od Huawei NFC nechybí a těžko říct, proč se u něj u stejně vrcholného modelu Honor upustilo. Přitom to vypadá, že bezkontaktní platby mobilem jsou konečně na cestě i do ČR.
Povedený smartphone za přijatelné peníze
Honor 7 je velmi povedený smartphone, který ostudu určitě neudělal. Jedinou významější výtku bych měl k absenci NFC a ve všech ostatních ohledech si není nač stěžovat. Mobilu navíc přispívá i cena, která je těsně pod hranicí 10 tisíc korun a zde až na loňský model od LG nemá žádnou konkurenci. Jestli tedy hledáte velmi dobře vybavený DualSIM se skvělým foťákem a dostatkem výkonu, tohle je vaše volba.
